Dějiny ostrova Thassos

 

Historie

 

Archeologické nálezy na Thassosu potvrzují osídlení už od mladší doby kamenné (v letech 3 500 – 2 500 př.n.l.).

O tom, které kmeny osídlily ostrov jako první se vedou dohady. Zatímco Herodotes považuje za první obyvatele Thassosu Féničany, podle jiných pramenů to byly už v 1. tisíciletí př.n.l. Thrácké kmeny, které byly až později vyhnány Féničany.

Později v 7. století se sem nastěhovali Řekové z ostrova Paros se svým vůdcem Telesiklem. Pariané zde objevili bohaté lesy a nerostné bohatství, věnovali se obchodu a vytvořili nezávislý stát se svou pevnou měnou. Pro svou obranu vybudovali pevné mramorové hradby, jejichž pozůstatky se dochovaly dodnes.

V 5. století př.n.l. nastal tak neobyčejný rozvoj řeckého thassoského státu, že si vysloužil přezdívku „Athény severu“. Thassos se stává silným státem s vlastní vojenskou a obchodní flotilou a se svými koloniemi. Pro zajímavost žilo v této době na ostrově přes 80 000 obyvatel co je ve srovnání s nynějšími 16 000 opravdu mnoho.

Dále následovalo období Řecko – perských válek, kdy byli obyvatelé Thassosu přinuceni zbourat hradby a vzdát se Dariovi

Ostrov se stal znovu předmětem sporů a bojů mezi Athénami a Spartou v době Peloponéských válek.

Od roku 340 př.n.l. po dobytí Filipem II., byl Thasssos připojen Makedonskému státu, tehdy přišel Thassos o své osady a tak o studny bohatství.

Po Makedoncích následovali Římané, kteří dorazili na Thassos v roce 197 př.n.l. a pro ostrov znamenalo toto období opětovný rozkvět. V době římské říše byla navíc udělena obyvatelům ostrova nová privilegia. Pro zajímavost, za vlády císaře Septima Severa pouze Athény a Thassos měli privilegium na ražení vlastních mincí.

 

Novodobá historie

 

Od 5.století n.l. následovalo dlouhé období, kdy Thassos trpěl neustálými nájezdy nejprve ze Slovanů a poté Arabů. Po obsazení království Franky v roce 1204, poznal Thassos mnoho dobyvatelů mezi nimiž byli i Janovani a Benátčani.

V polovině 15. století (1454,1455,1459) padl Thassos do rukou Turků a nastala zde jejich 400letá nadvláda, během které byl ostrov ničen a velká část obyvatel byla povražděna či vyhnána. Toto období se právem nazývá temnou stránkou řecké historie.

Vliv Turků postupně slábl a v roce 1813 se stal majitelem Thassosu Egyptský vezír Mehmed Ali. Tato skutečnost znamenala pro ostrov počátek období nového rozvoje a místním obyvatelům byla dána absolutní volnost. Tato volnost byla opět zvrácena v roce 1902, kdy přešel ostrov pod Tureckou nadvládu.

Konečné osvobození a připojení ostrova k Řecku nastalo až v roce 1912 a zasloužila se o něj Řecká flotila vedená kapitánem Pavlosem Kunturiotisem.

  

Mytologie

 

Jedna z mnoha milostných peripetií boha Dia, největšího boha starověkých řeků se stala důvodem „ objevení“ ostrova Thassos.

Ve východní Fenicii kraloval v dávných dobách král Aginoras, který měl tři syny. Felika, Kalika, Kadma a jedinou milovanou dceru Europu. Říká se, že jednoho jarního dne, Zeus převtělený do podoby krásného bílého býka unesl Europu na Krétu a zavedl ji do jeskyně Dikteo Andro. Tam se Zeus přeměnil v krásného orla a z jejich milostného spojení se Europě narodili tři synové – Minoas – slavný krétský král, Rodamanthos – moudrý zákonodárce a Sarpidonas – první vládce Lykie. Zatímco Europa ukrytá na Krétě prožívá příjemné chvíle s Diem, její otec Aginoras si pozval své tři syny a vnuka Thassa a poručil jim, aby se Europu vydali hledat a neopovažovali se bez ní vrátit zpět.

Félik se vydal na jih. Kilikas na sever, kde došel k úrodnému území, které se od té doby jmenuje Kilime. Karos prošele všechny řecké ostrovy a pokračoval ve svém hledání i v samotném Řecku.

Thassos, vnuk, či snad syn Aginorase procestoval mnohá místa až dorazil na tento ostrov. Byl naprosto okouzlen jeho krásou a bohatstvím a navíc si uvědomoval, že se bez Europy nesmí vrátit zpět a tak se společně se svými druhy na ostrově zůstat a pojmenoval ho jak jinak než po sobě Thassos.

 

Herodotes, největší starořecký historik si je touto skutečností tak jistý, že ve svém díle píše doslova, že jméno ostrova pochází právě od bájného hrdiny Tassose.

Klasičtí básníci však dávají ostrovu i jiné názvy, jako AERIE podle čistého vzduchu a letního vánku. Nebo také ETREA pro jeho modré nebe a CHRISSIE, kvůli třpytivému zlatu, které se dobývalo z jeho útrob.